Historie olomoucké univerzity

Univerzita Palackého v Olomouci je druhá nejstarší univerzita v České republice. Její tradice sahá až do středověku, konkrétně do roku 1573, kdy původně jezuitská kolej získává všechna práva jako jiné evropské univerzity. Tato práva jí udělil císař Maxmilián II. Univerzita měla na počátku své historie dvě fakulty, jež se věnovaly výuce svobodných umění a teologických disciplín. Vysokoškolská výuka byla zahájena až tři roky po založení univerzity v roce 1576, kdy Angličan George Warr začal přednášet filozofii. V témže roce se konal i první zápis do univerzitní matriky. Univerzita získala zvuk i v Evropě a její vliv sahal od Moravy a Slezska, přes Polsko, Uhry a rakouské země až do Německa, skandinávských zemí a východní Evropy. V době stavovského povstání byl ovšem jezuitský řád z Moravy vykázán a olomoucká univerzita na čas zanikla. Znovu byla obnovena roku 1621 po potlačení stavovského povstání.

Třicetiletá válka

Třicetiletá válka přinesla jedno z nejtemnějších období v dějinách města Olomouce. Město bylo na osm let okupováno švédskými vojsky generála Torstenssona. Město bylo za dobu okupace vypleněno a padly dokonce návrhy, aby bylo zcela srovnáno se zemí. Olomouckou univerzitu připravila švédská okupace o její bohatou knihovnu. V Královské knihovně ve Stockholmu se tak ocitl olomoucký kolektář - kodex vzniklý v roce 1142 ve skriptoriu olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka opatřený dedikační iluminací. Za zmínku stojí, že studentem olomoucké univerzity byl také věhlasný generál třicetileté války vévoda Albrecht z Valdštejna.

Po odchodu švédských vojsk se univerzita dočkala svého největšího rozkvětu. Jezuité zahájili rozsáhlou stavební činnost a postupně vybudovali velkolepé barokní objekty pro účely řádu (novou budovu koleje), ale také univerzity (dva konvikty, školní budovu, chrám P. Marie Sněžné, seminář sv. Františka). Na olomoucké univerzitě se úspěšně pěstovala řada vědeckých disciplin, především matematika, fyzika a kartografie i hebrejistika. Olomouckou univerzitou prošlo mnoho věhlasných vědců, například matematikové Marcus Marci a Jakub Kresa („Euklides Západu“), zakladatel genetiky Gregor Mendel, astronom Karlel Slavíček (působil ve službách čínského císaře) nebo kartograf Viliam Stanzel.

21. února 1946 byla olomoucká univerzita obnovena pod názvem Univerzita Palackého. Zákonem byly ustaveny čtyři fakulty: bohoslovecká, právnická, lékařská a filozofická. Po čtyřicet let však nebyl zákon zcela naplněn, neboť Právnická fakulta přijala své první studenty až po sametové revoluci. Naopak již v roce 1946 byla do svazku univerzity přijata také Pedagogická fakulta.

Prvním rektorem obnovené univerzity se stal filozof a sociolog Josef Ludvík Fischer. Ten vstoupil do své funkce s velmi pokrokovou vizí, když chtěl v Olomouci vybudovat elitní, světu otevřenou univerzitu. Jeho představy nedošly naplnění díky událostem z února 1948, kdy se v tehdejším Československu uskutečnil komunistický převrat. Následovaly perzekuce vůči akademické obci a byla ohrožena sama existence univerzity. Pro bohosloveckou fakultu měly tyto události fatální následky. Podobně dopadly i reformní snahy, které přinesla 60. léta a hlavně Pražské jaro. Stabilitu a rozvoj univerzity, které se zrodily právě v šedesátých letech, ukončila normalizace, která proti vysokým školám zasáhla velmi tvrdě. Opět došlo k deformaci původních konceptů a obsahu vysokoškolského studia především v humanitních oborech. Toto nešťastné období ukončila až sametová revoluce.

Novodobé dějiny Univerzity Palackého se nesou ve znamení dynamického rozvoje. Univerzita má nyní osm fakult, což je nejvyšší počet v její historii: Cyrilometodějskou teologickou fakultu, Lékařskou fakultu, Filozofickou fakultu, Přírodovědeckou fakultu, Pedagogickou fakultu, Fakultu tělesné kultury, Právnickou fakultu a Fakultu zdravotnických věd. Počet studentů se vyšplhal až k číslu 23 000. Probíhá intenzivní výstavba nových budov, instaluje se moderní zařízení do laboratoří i učeben a funguje intenzivní spolupráce s univerzitami po celém světě na poli vědeckých výzkumů i při výměně studentů. Vznikají nová výzkumná centra a dochází ke stále intenzivnějšímu propojování vědeckého výzkumu s praxí. 

Díky finanční podpoře z Evropské unie olomoucké vysoké učení buduje od roku 2011 pět vědeckovýzkumných areálů (projekty Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, Výzkumně vzdělávací areál PdF UP v Olomouci, Rozvoj infrastruktury pro výzkum a vývoj na LF UP, Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje). Na konci roku 2012 pak byly posledně dva jmenované objekty stavebně dokončeny. Za evropské podpory vzniká také Pevnost poznání jako interaktivní návštěvnické centrum, které hodlá zábavnou formou přilákat zejména děti a mládež k přírodovědným a společenským naukám.

Vědci univerzity z nejrůznějších oborů, ale i studenti získávají každým rokem mnohá prestižní ocenění za vědeckou činnost. Univerzita je také partnerem nebo organizátorem množství kulturních akcí, prestiž si získaly zejména filmové festivaly Academia Film Olomouc a Přehlídka animovaného filmu. Intenzivní čerpání prostředků EU slibuje, že i v dalších letech bude rozvoj univerzity úspěšně pokračovat.