Jezuitská kolej s kostelem Panny Marie Sněžné,

mědirytina s čárkovým leptem podle návrhu F. B. Wernera. (Státní okresní archiv Olomouc)

Listina císaře Maxmiliána II.

datovaná ve Vídni 22. prosince 1573, jíž císař na žádost rektora olomoucké koleje Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) Hurtada Péreze potvrdil fundaci olomouckého biskupa Viléma Prusinovského z Víckova olomouckým jezuitům, umístění koleje v bývalém klášteře sv. Františka a veškeré řádové výsady. Císař udělil olomoucké koleji TJ právo promovat studenty její akademie ke všem hodnostem zdarma a způsobem obvyklým v řádu TJ, a to s platností těchto promocí na všech západoevropských univerzitách. (Moravský zemský archiv v Brně)

Představitelé Tovaryšstva Ježíšova v Olomouci

na synodě kněží moravské diecéze svolané v listopadu 1591 biskupem Stanislavem Pavlovským do Olomouce; zcela vlevo teolog P. Hurtado Pérez, první rektor jezuitské koleje a škol. Dřevořez Jana Willenbergera. (Vědecká knihovna v Olomouci)

Jezuitská akademie a univerzita v Olomouci (1573–1773)

Univerzita v Olomouci vznikla 22. prosince 1573 udělením promočního práva olomoucké koleji Tovaryšstva Ježíšova, založené spolu s latinským gymnáziem roku 1566. První imatrikulace se uskutečnily v říjnu roku 1576. Během stavovského povstání byla univerzita uzavřena, výuka opět započala v roce 1621; obdobně byla univerzita postižena za švédské okupace Olomouce v letech 1742–1750. Po třicetileté válce vybudovali jezuité komplex barokních budov – kolej, kostel Panny Marie Sněžné, školní budovu, konvikt a seminář sv. Františka Xaverského. V důsledku zrušení Tovaryšstva Ježíšova v roce 1773 byla olomoucká univerzita zestátněna.